Životní styl – 006 / Moje cesta…
Jedna věc je souhlasit se zjištěnými fakty a jiná věc je tímto se řídit. Jedno je ale jisté: Životní styl určuje směr naší cesty / zdraví…
KOMENTÁŘ
Nedávno (červenec 2023) byla velmi medializované vyjádření herce Duška: „Lidé co mají rakovinu nemají rádi život„. Nechci tvrdit, že se jedná o přesnou parafrázi vyřčeného, a pokud tomu tak není, omlouvám se za to. V podstatě s tímto vyjádřením souhlasím, jen si dovolím drobnou změnu, aby to bylo lépe pochopitelné, a nedalo se to tolik překrucovat: „Nezdravý životní styl je neslučitelný se zdravím, i když máte rádi život.“ (Ano, existují výjimky…)
Většina z nás dokáže vyjmenovat co obnáší Životní styl = Pohyb + Jídlo / Pití + Odpočinek, ale již nedokáže správně určit co určuje ZDRAVÝ Životní Styl, nebo-li co je správná míra pohybu, jaký je správný odpočinek a hlavně, jaké jídlo prospívá a které nikoliv. Důvodem je, že za posledních 50 let nás „masíroval“ potravinový a farmaceutický průmysl, a vlastně již ani nevíme, jak správně jíst, nebo-li co je JÍDLO. Naučili jsme se jíst převážně sladké, moučné a hodně průmyslově zpracované, tedy vše co útočí na receptory chuti, ale nepřináší požadované výživové hodnoty a navíc jsme zlenivěli, přestali se „hýbat“ a domníváme se, že následné důsledky spravíme jednoduše nějakým práškem (farmaceutický průmysl)…
… a výsledek se dostavil, neb takto to nefunguje. Nejvíce obézních, nejvíce nemocí včetně rakoviny, cukrovky, kardiovaskulárních chorob, demence atd.
MOJE CESTA = ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU
Několik čtenářů očekávalo, že příspěvky budou více osobní, budou více o mne a mých zkušenostech, což mě trochu zaskočilo. Plánoval jsem psát o věcech, které v širších souvislostech dávají smysl a motivačním faktorem a zdrojem informací budou přiložená videa. Na videích je vidět a slyšet čeho lze dosáhnout a jak to poměrně jednoduše funguje…, ale dobře, uznávám, že reference od známého funguje lépe, než reference od neznámého.
Pravdou je, že jsem se nechal hodně inspirovat právě videi od Ekberga, ale nejen já, ale v podstatě celá rodina. A vypadá to, že to funguje.
Pro ucelenější přehled vývoje jsem uvedl na stránce „Něco o mně“ velmi stručný výpis určitých milníků, a v tomto příspěvku uvedu jen několik posledních let, které jsou dobrým příkladem (alespoň se domnívám) pro změnu v jakémkoliv věku.
Ve svých 53 (2019) letech jsem měl masivní výhřez plotýnek (opět) a musel jsem to řešit. Tentokrát jsem se do toho ale pustil v širším měřítku a právě s ohledem na Životní styl, což se ukázalo jako krok správným směrem (zatím > nikdy neříkej nikdy) a začal se řádně zajímat o informace jak s ohledem na cvičení, tak s ohledem na jídlo. Mohu říci, že pozitivní výsledky se dostavují. Nejsou zadarmo, občas jsou i slabší chvilky, ale směr se jeví jako správný.
CVIČENÍ – SPORT
V výhřezem jsem chodil do ordinace Prof. Šťulíka (nemocnice Motol : specialisté na páteř) a měl jsem jít poměrně neodkladně na operaci vyztužení páteře (vruty do obratlů). Shodou okolností mi byl doporučen jeden fyzioterapeut, který řekl následující: „Nálezy na MRI jsou různé a každé tělo na ně reaguje rozdílně. Pojďme zkusit nějaké cviky pro zesílení „core“ (středu těla – hlavně břišní svaly) a uvidíme jaký bude vývoj.“
Jak píšu ve svých příspěvcích, neexistuje zázračná pilulka, nejsou zkratky, a… Trvalo skoro rok než jsem se dostal do „normálního“ stavu, ale zatím se to vyvíjí dobře. Díky cvičení od fyzioterapeuta zaměřeného na střed těla, protahování zkrácených šlach a zvyšování pohyblivosti se tělo vrátilo do použitelného stavu na čemž se dalo pracovat dále. Toto cvičení (core) provádím každý den (vždy ráno před snídaní) a jedno cvičení zabere cca 1 hod.
Někdo může namítnout, že trávit 1 hod cvičením denně je příliš, ale uvědomme si, že tělo bylo stvořeno k pohybu po téměř celý den. Co je tedy v porovnání věnovat jednu (1) či dvě (2) hodiny denně cvičení? Naopak, téměř nejhorší činností pro tělo je sezení a sedavý způsob života, přesto tak většina lidí tráví většinu dne, takže je zapotřebí to minimálně kompenzovat.
Díky zesílení „core“ jsem mohl začít intenzivně posilovat, ale s pokyny od fyzioterapeuta, který mi odsouhlasil / doporučil, jaké cviky mohu provádět a popřípadě jak je provádět, aby nedošlo k přetížení / poškození. (Nevěřili byste kolik cviků prováděných chybně je na Youtube prezentováno jako zdraví prospěšných!?!?) Provádím silové cvičení ale jen s váhou svého těla, a pokud počasí dovolí, tak na venkovním Work-Outu. Do posilovny chodím jen pokud není pěkné počasí, ale i tam cvičím se svou váhou těla. Silové cvičení provádím cca 2x týdně a jedno cvičení vezme cca 1 hodinu a kousek.
Díky těmto cvičením si mé tělo vytvořilo „svalovou kostru“ udržující páteř v mezích normy, čímž je mi umožněno provádět další činnosti téměř bez omezení. Opět chodím hrát tenis cca 2x týdně, jezdím na kole, chodím na procházky (4 ~ 16km, dle času a počasí a nálady) a občas chodím na strmé výšlapy, aby dostaly zabrat srdce, plíce a nohy atd.
Aktivní odpočinek (i lenošení) beru jako nedílnou součást. Musím umět „vypnout“ jak cvičení tak práci, aby se snížil stres a tělo bylo schopno regenerovat. Proto silové cvičení jen 2x týdně, tenis maximálně 2x týdně a kolo také není každý den atd.
STRAVOVÁNÍ
Další, a asi nejvíce významná, změna se udála s ohledem na stravování. Dnes díky internetu a kanálu Youtube bylo poměrně jednoduché dohledat různé informace zabývající se Zdravým životním stylem, jen bylo zapotřebí rozlišit rozumné od nerozumných informací. I toto se zadařilo a je to tak, jak bylo zmíněno již několikrát. Neexistují zkratky (kouzelné pilulky), ale poctivý přístup kdy nehledáme důvody, ale způsoby, a selským rozumem se dopídíme k tomu, že je zapotřebí řešit příčiny a nikoliv důsledky.
Vlastně toto byl hlavní důvod příspěvků o Zdravém životním stylu. Zatím byly příspěvky zaměřené na motivaci, změnu a cukry samostatně i v nápojích. Dále budou příspěvky s ohledem na sacharidy (vlastně prázdné cukry jako jsou obiloviny pečivo, těstoviny, pizzy, rýže …), tuky (nasycené / nenasycené, živočišné, rostlinné, ztužené …), jídlo (skutečné jídlo maso, zelenina, ovoce …) a další.
Na základě zjištěného jsem :
– přestal sladit čaj či kávu,
– přestal pít slazené nápoje,
– vyřadil jídla obsahující palmový tuk, přidaný cukr, konzervanty či jinak průmyslově zpraované potraviny,
– omezil jsem až vyřadil z jídelníčku sacharidy jako jsou pečivo, těstoviny či pizzy, omezil jsem běžné přílohy jako jsou těstoviny či rýže
– úplně jsem vyřadil salámy, párky a další průmyslově zpracované potraviny,
– vyhýbám se jakýmkoliv výrobkům majícím v názvu „light“ nebo „zero“, nebo jiný podivný název, neb hodnotný tuk je nahrazen cukrem,
– začal jsem vyhledávat hodnotné přírodní potraviny s hodnotným tukem a nikoliv „nesmyslným“ ztuženým rostlinným tukem, se kterým si naše tělo neumí poradit
– zaměřil jsem na přírodní potraviny jako jsou zelenina, maso, vejce, máslo, sádlo, olivový olej, ořechy …, tedy na potraviny ihned po vypěstování bez jakéhokoliv, nebo minimálního, průmyslového zpracování, neb na takovéto potraviny je náš trávicí systém a náš mikrobiom postaveny a s tím umí pracovat.
Mnozí si řeknou, že po vyřazení všeho zmíněného nezbylo mnoho k jídlu, ale opak je pravdou a to včetně sladkostí. Například mám rád čokoládu, ale díky tomu, že jsem se oprostil od „cukru“, tak si najednou dokáži vychutnat 80% čokoládu, která je jen ze tří ingrediencí. Díky omezení cukru najednou cítím, že i rajská jablíčka jsou sladká a rozpoznávám i další chutě u zeleniny. Díky omezení cukru je výběr potravin rozmanitější.
Ve výsledku jsem zjistil, že je z čeho vybírat a je toho hodně. Jen nesmíme být líní si něco připravit a pochutnat si na tom.
VÝSLEDEK
Vše výše uvedené se projevilo pozitivně, neb jsem zhubl (95kg => 82kg) a vybudoval svaly. Díky tomu jsem minimalizoval uložený tuk a hlavně jsem schopen pořádně cvičit se svým tělem. Provést kliky, shyby, výmyky, ručkování po vodorovném nebo šikmém žebříku, šplhání bez přírazu není problém. Tělo ví, že se má hýbat a svaly jsou na to připravené. A velkou výhodou je, že se mohu věnovat zábavě, jako je tenis, cyklistika či chodit na delší procházky atd.
Jak jsem zmínil dříve, „nic není jisté“. Takže pořád je mnoho věcí, které se mohou pokazit, ale je důležité omezit samo-poškozování. Škoda, že tyto informace jsem neměl dříve, neb plno věcí bych provedl jinak. Na druhou stranu jsem se z toho poučil a pokud platí, že „nikdy není pozdě“, pak alespoň něco je zachráněno. Daleko důležitější je, že si z tohoto mohou vzít příklad jiní, mladší (děti, kamarádi a ostatní) a vyhnout se již známým problémům a věnovat se jiným / novým problémům, které vyvstanou. Nikdy není nic bez problémů… ;).